ČTVRTSTOLETÍ 2. díl: Před startem nejvyšší soutěže
Seriál k 30. letům klubu (Petr Jílek, David Černický) - Před premiérovým startem v nejvyšší soutěži nastala otázka, kde vůbec hrát? Pojďme se vrátit v článku zpět do historie, a říct si s jakou soupiskou jsme do nejvyšší soutěže nastoupili. Připomeneme si i hrací systém soutěže, a nebo i jak se lišila hráčská výstroj od té stávající, ve které potkáváme hráče na hřišti...
Po postupu do 1. ligy, který jsme si vybojovali na "domácím" hřišti v Náchodě, nastala otázka, kde jí vlastně budeme hrát? Stavba hřiště byla v nedohlednu a moc jsme si přáli hrát co nejblíže domova. Praha či Náchod, kde jsme doposud hráli, byly přeci jenom trochu z ruky. Nakonec se našemu předsedovi Josefu Pavlovcovi povedlo domluvit se začínajícím Jokeritem Chrudim, který měl hřiště požadovaných parametrů pro celostátní soutěže. A tak tento stánek u plaveckého bazénu se stal našim třetím domovem. V dnešní době to přesně připomíná situaci ohledně našich prvoligových fotbalistů.
Pojďme si připomenout, jak se tehdy extraliga 1995/96 hrála:
Po sezóně 1994/95 se extraliga rozšířila ze čtrnácti na šestnáct týmů. Do nového ročníku se nepřihlásil desátý Sokol Čimice, který tím zachránil poslední SKK Sport Park Praha a sestupivší třináctý Slovan Hodonín.
Účastníci: SK Jihlava (úřadující mistr ČR), Radouč Mladá Boleslav (vicemistr ČR), AST D.A.S. Kometa Polička (bronzový medailista), HBC Zlín, ACS Malenovice, TJ Kovo Praha, Ekostavby Severka Ústí n/L., TJ Fryšták, Rozvoj Plzeň, Eldorádo Mladá Boleslav, TVZ Karlovy Vary, SKK Sport Park Praha a nováčci Orna Kladno, Škoda Plzeň, Slovan Brno a Paramo Svítkov Stars Pardubice
Hrací systém: Asi úplně nejspravedlivější, tedy každý s každým dvoukolově (doma a venku), kdy byl po odehrání 30 kol vyhlášen mistr ČR a do 2. ligy přímo sestupovaly hned 4 týmy, což na tehdejší poměry bylo vskutku dost!! Hrálo se ve formátu 4+1 a na 3x12 min. čistého času. Připomeňme ještě, že se hrálo s tenisákem napuštěným vodou.
Až na výjimky byla hracím dnem sobota a denně sehrály týmy dva zápasy, dopolední a odpolední. Pouze při utkání vlastní dvojičky se hrál v ten den jeden zápas. Domácí prostředí bylo tedy velkou výhodou, zvláště pokud se jednalo o dlouhé přejezdy.
Dvojičky a přejezdy byly následující:
Kladno – Jihlava (přejezd 160 km)
Karlovy Vary – Ústí n/L. (120 km)
Brno – Malenovice (100 km)
Svítkov (Chrudim) – Polička (55 km)
Fryšták – Zlín (10 km)
Eldorádo MB – Radouč MB (minimální přejezd)
Škoda – Rozvoj Plzeň (minimální přejezd)
Kovo – Sport Park Praha (žádný přejezd)
Výstroj hráče: Hráči nemuseli mít přilbu, ale povinností byly stejné tepláky. V té době to byla ale pro nás velká komplikace, protože to tehdy 2. liga nevyžadovala, a sehnat něco hromadně a ještě různých velikostí bylo velkým problémem (internet ještě nebyl). Nakonec jsme se s tím vypořádali po svém. Jelikož Petr Jílek pracoval u armády tak si zapůjčil na nějakou dobu modré tepláky, které byly symbolem každého vojáka základní služby. Kdysi neexistovalo, aby jakákoliv část nohy byla jen poodkryta. Pokud někdo používal hokejové stulpny, které mu během střídání sjely, odkrylo se mu stehno a on pokračoval dál ve hře, okamžitě následoval dvouminutový trest za nepovolenou výstroj!
Příprava: Dva týdny před úvodním extraligovým vystoupením jsme absolvovali Poličský pohár, který byl zahrnut do série turnajů Českého poháru a účastnilo se ho osm týmů. Po výhrách ve skupině s Jestřábi Přelouč 4:2, Hvězdou Kladno 2:1, COCKS Brno 7:4, jsme přes semifinálovou výhru s Jihlavou Flyers 8:2 dokráčeli až do finále, kde nás zastavila domácí Kometa 0:2. Generálkou pak byl týden před startem extraligy turnaj v Chrudimi O putovní pohár města za účasti šesti týmů. Zde jsme ve skupině přehráli chrudimské hokejisty 8:0 a Českou Třebovou 3:1. Následné finále jsme však opět nezvládli a podlehli královéhradeckému Dynamu Malšovice 1:3.
Historicky premiérovou extraligovou sezónu 1995/96 odehrálo těchto 18 hráčů:
Brankáři – Martin Budinský, Milan Sobek a Dušan Salfický
Obránci – Petr Jílek, Petr Adamů, Pavel Šilhánek, Lukáš Nekola, Milota Florián a Michal Janko
Útočníci – Petr Pavlovec, Martin Schejbal, Roman Bukač, Pavel Straka, Jiří Malinský, Richard Král, Jiří Klaban, Zbyněk Jirouš a Daniel Šafránek
Vedoucí týmu a předseda klubu: Josef Pavlovec
V týmu jsme tedy měli tři hokejové ikony:
Dušan Salfický a Jiří Malinský – tehdejší hokejisté HC ČSOB Pojišťovna Pardubice.
Richard Král – po úspěšné záchraně extraligy (nakonec nikdo nesestoupil, protože se liga rozšířila) tehdy před sezónou přestoupil z Pardubic do Železáren Třinec!
Z důvodu možného zranění totiž hokejové kluby nebyly naklonění k nastupování za hokejbalové kluby. Byli jsme tedy moc rádi za každou jejich výpomoc. Kluci nastupovali při každé možné volné chvilce (někdy i v den zápasu), čehož jsme si strašně cenili. A pokud mohli, vyjížděli s námi i na daleké cesty.
Jak se tedy změnila sestava, která vybojovala postup?
Do extraligy již nenastoupil útočník a spoluzakladatel Svítkova Michal Mareda, který zahájil pěveckou kariéru. V brance Radka Rouše nahradil mladý Milan Sobek, který byl připraven hlavně krýt záda Martinu Budinskému. V obraně skončil s kariérou Jaroslav Rojek a Vlastimil Ešner, extraligu si nezahrál ani Martin Nekola. Kromě Maredy nám v útoku ještě chyběl David Zahradník, Patrik Maixner a Martin Johanides, který za nás odehrál pouze dva zápasy. Jedinou posilou byl vysoký a velmi rychlý útočník Roman Bukač z konkurenčního týmu HC Prokop Pardubice.
S extraligou měli tehdy zkušenosti dva naši hráči. Prvním byl Petr Pavlovec, který na vojně hrál za VTJ České Budějovice a poté oblékal dres Radouče Mladá Boleslav. Druhým hráčem byl Petr Jílek, jenž v postupové sezóně jezdil hrát za Kometu Polička.
Příště (3.díl): premiérové 2 zápasy, které se odehrály 24. 9. 1995
