Rozhovor s Jaroslavem Fukárkem zaskakujícím brankářem starších žáků

Starší žáci (Matěj Procházka, red.) - V závěru podzimu se na několik zápasů stal brankářem starších žáků Jaroslav Fukárek jinak gólman mladoboleslavských Tygrů.

Celá věc se seběhla tak, že se zranil kmenový brankář starších žáků Matěj Procházka a jak to obvykle bývá hokejbal s tím neměl nic společného. Kluci z mladších žáků jsou skvělí, ale náš tým čekala zejména dvě náročná derby, která měla hodně co napovědět o celkovém průběhu soupeře (a také nakonec napověděla). Jiný by položil sádru na polštář a nechal to na jiných, Matymu to nedalo a tak sám oslovil svého kamaráda z repre kempů Jaroslava "Fugase" Fukárka, o kterém věděl, že si díky neexistenci kategorií starších žáků a dorostu v Mladé Boleslavi příliš nezachytá. Slovo dalo slovo a tak se Fugy objevil na střídačce Stars. Po ukončení úspěšné spolupráce jsme Matyho požádali, aby s ním pro náš web udělal rozhovor. Na mě osobně zapůsobil dost emotivně:

Čau Fugy, na měsíc ses stal "hvězdou". Můžu ti položit pár otázek?

To tedy můžeš.

Proč jsi tu byl, už asi každý ví, ale zajímalo by mě, co tě napadlo, když jsem ti napsal, jestli bys nechtěl za nás na měsíc zaskočit?

 

Nejdřív mě zaskočilo, co se ti stalo, že píšeš, jestli za vás nechci chytat. Ale potom, když jsme si psali dál proč atd... tak jsem měl i radost, že tam můžu být, vidět vás super kluky a Áďu a hlavně si s váma zahrát v jednom týmu. Ale mrzí mě, že jsi nemohl chytat taky.

 

Jak ses sem těšil? (na co nejvíc nebo na koho?)

Nejvíc jsem se těšil na Vás, Mousovce, Kerschbaumovy, ale teď jsem tam poznal plno novejch kluků, a kdybych tam měl ještě někdy hrát, tak se už budu těšit na každýho.

Jaké byly tvoje pocity? Přeci jen tě čekaly možná nejtěžší zápasy sezony a věděl jsi, že chceme vyhrát?

 

První jsem byl nervózní už jenom z příchodu do kabiny na trénink, protože jsem nevěděl, jak mě ty kluci, co mě neznaj, přijmou. Ale taky při prvním zápase s tou Alfou jsem byl docela nérvozní (to si myslím bylo i vidět). Ale kluci mě přijali skvěle a já si na nic stěžovat nemůžu, bylo to tam nejlepší. Lepší jak v Boleslavi.

 

Co bylo nejtěžší?

 

Bylo nejtěžší se s váma se všema loučit, protože když se podívam na ty kluky v Bolce a na vás tak bych se nejradši stěhoval do Pardubic a byl tam s váma. Prostě jste ten nejlepší tým co existuje.

Co bylo naopak nejlehčí?

 

Nejlehčí bylo asi zapadnout do kabiny, sice jak už jsem psal, byl jsem z toho nervózní, ale kluci mě vzali, si myslím, skvěle a nikomu, si myslím, jsem tam nevadil.

 

Co se ti tu nejvíc líbilo?

 

Nejkrásnější je jaká jste parta, jak kluci, tak i rodiče, jste taková velká hokejbalová rodina tam. A jak jdete do každýho zápasu s tím, že chcete vyhrát, to je taky krásný.

Zapadl jsi sem fakt luxusně!

To si taky myslím, ale bál jsem se toho.

Na závěr bychom chtěli poděkovat Fugasovi za pomoc a za předvedené výkony a popřát mu hodně úspěchů na hřišti i mimo něj.