Ženy bronzovými medailistkami České republiky

Ženy (Tomáš Pelcman, úvod red.) - Naše ženy prolomily smůlu minulých let a 29. května si na krk pověsily medaile za třetí místo v letošní Lize žen. Nyní přinášíme zhodnocení finálového turnaje a celé sezóny z pera trenéra týmu Tomáše Pelcmana.

Letošní ročník byl opět velice slušně obsazen a ambice na celkové vítězství měly minimálně tři celky. Naše družstvo po celou sezonu tvořily již naše dlouholeté hráčky, které jsme vhodně doplnili dalšími, které výborně zapadly do naší sestavy i kabiny. Podzimní část byla výsledkově zdařilá a již v tomto období jsme udělaly důležité kroky k umístění v tabulce, kde jsme si upevnili třetí příčku. Naopak se nám nepovedl vstup do jarní části, kde naše výkony nebyly takové, jaké jsme očekávali. Postupem utkání na jaře se dostavily i velmi zajímavé výsledky s předními celky tabulky a od těchto výkonů jsme se chtěli odrazit směrem k finálovému turnaji.

Na dvoudenním finálovém turnaji, který se odehrál 28. a 29. 5. na zimním stadionu v Černošicích, jsme se první den zaměřili především na herní orientaci na mnohem větším hřišti, než jsme byli po celou sezonu zvyklí, tak abychom byli připraveni na nejdůležitější den sezony. V druhém hracím dni jsme se utkali v semifinálovém utkání s družstvem Prachatic, které bylo vítězem předcházejícího ročníku Ligy žen. Soupeř byl velmi dobře hermě připraven a v utkání si vytvořil více brankových příležitostí než naše družstvo. My jsme se snažili koncentrovanou obrannou hrou soupeři vzdorovat a čekali jsme na rychlé protiútoky. Bohužel soupeř byl nakonec první, kdo vsítil branku a my jsme se marně snažili i ve hře bez brankaře o vyrovnání. Soupeř nakonec zvítězil 2:0 a to zaslouženě. Po utkání jsme museli co nejrychleji přepnout a začít se připravovat především psychicky na boj o třetí místo. V tomto boji proti nám stálo družstvo Kyjova. Tím pádem se opakoval stejný scénář z minulého ročníku, ve kterém nás v boji o třetí místo toto družstvo porazilo. Letos jsme chtěli soupeři tuto loňskou porážku vrátit. Samotné utkání bylo velmi vyrovnané a dlouho se hrálo bez branek. V druhém poločase se nám povedlo využít šanci v útočném pásmu a vsítit tak důležitou první branku. Nakonec se ukázalo, že to byla branka vítězná, jelikož i přes obrovskou snahu soupeře, další branka napadla.

Naše družstvo tak po jedenácti letech získalo první medaile. Z pozice trenéra družstva chci všem hráčkám, i těm které nám jen vypomáhaly, velice poděkovat za předvedené výkony během celého ročníku a gratuluji jim k tak vytouženému úspěchu v podobě třetího místa.