Svítkovské zlaté holky

Ženy (Martin Bláha) - Po posledním turnaji Východočeského přeboru žen konaném 28. 10. se náš tým stal jeho celkovým vítězem.

Nejprve si povíme něco málo o posledním turnaji východočeského přeboru minihokejbalu ženských týmů. Poslední pátý turnaj letošního přeboru hostila Přelouč. Na tento turnaj jsme odjeli ve velice okleštěné sestavě a ještě v předvečer turnaje čítala naše sestava pouhá čtyři jména. Velká marodka, pracovní povinnosti a to, že tři naše hráčky hrají zároveň lední hokej, nám nedávalo moc velký prostor k nominaci. Ve sváteční den v 8:00 ráno se sedm statečných děvčat sešlo v Přeloučském Jestřábím hnízdě, aby své hole zkřížily se soupeřkami z Přelouče, Berouna, Hradce Králové, Ústí nad Labem a ještě dvěma soupeři, které nám odhalil až průběh turnaje. Vzhledem k absenci našich největších hvězd, jsme zvolili pro turnaj obrannou taktiku. Chtěli jsme se pokusit ubránit poctivě všechny soupeřky, uhrát bod za remízu, nebo se pokusit vyhrát. Hlavně neprohrávat, abychom si nepokazili koeficient úspěšnosti, který se započítává do výsledků přeboru a rozhoduje o tom, kdo na konec bude slavit mistrovský titul. Ale jak už bývá našim neblahým zvykem, první utkání dne jsme prohráli. Podlehli jsme v něm Roštěnkám z Přelouče 2:1. Druhým našim dnešním soupeřem bylo Ústí nad Labem hrálo se ve slušném tempu a ne a ne se nám podařit prostřelit brankáře Elby. Na konec jsme však byli šťastnějšími a brali tři body za vítězství 2:1. Následovala hodinová pauza a tak se naše marodky zabalily do dek a ulehly v šatně. Dalším soupeřem nám byl tým ze severního předměstí Pardubic Hradec Králové. Ti mají velice silný tým, který nám v přeboru šlape na paty. O to důležitější pro nás bylo neprohrát. Oba týmy měly v brankách reprezentační brankářky ve Stars Petru Outratovou a v HK Veroniku Zapadlovou. To samo o sobě předpovídalo, že mnoho branek neuvidíme. Na konec jsme se nedočkali ani jedné. A tak se body dělily za bezbrankovou remízu stejným dílem. Dalším našim vyzyvatelem byl tým, který máme asi ze všech soupeřů nejraději. Je jím družina Ivy Sevaldové, která se jmenuje Fretky Nižbor. Tato děvčata mají pro našeho trenéra připravenu hezkou písničku a taneček a tak se vždy tato utkání hrají ve velice přátelském duchu. I zde se body dělily rovným dílem za remízu 1:1. Dvě remízy, jedna porážka a jedna výhra nám zajišťovala třetí příčku ve skupině. O mnoho důležitější však byl koeficient do přeboru. Mechovští pronásledovatelé sbírali jednu výhru za druhou a tak jsme pomalu pociťovali jistou nervozitu. Co když trenér zvolil špatnou taktiku a remízy nebudou stačit? Dalším, kdo s námi měl bojovat o postup do bojů o umístění, byly Bodlinky z Heřmanova Městce. Tento tým vedený skvělým stratégem Radkem Böhmem nás dokázal již třikrát porazit. Jak se však říká, třikrát a dost. Nebylo to lehké utkání, ale na konec jsme šťastnějšími byli my. Stejně, jako všechna ostatní vzájemná měření sil skončilo i toto utkání 1:0. Toto vítězství nám zajišťovalo postup do boje o konečnou pátou příčku v turnaji. A ta by nám, jak jsme věřili, mohla zajistit titul mistrů. Posledním, s kým jsme měřili své síly, byly Letohradské Laně. Tohoto soupeře známe, už jsme s ním také dokázali prohrát. To jsme však dnes nechtěli v žádném případě dopustit. Laně na nás vlétly odhodlané zničit nás. A to se jim dařilo. Ujaly se vedení jedna nula. Náš nemocemi zdecimovaný tým už pociťoval obrovskou únavu, Ale rozhodně se nechtěl vzdát. Vzápětí se nám podařilo srovnat stav a později jít do vedení. Hubené vedení o jednu branku jsme potřebovali ubránit ještě minutu a půl. To se však nepovedlo a tak utkání dospělo do samostatných nájezdů. V těch rozhodla až pátá série, Vanesa Habrštátová vyzrála na Petru Outratovou a rozhodla o páté příčce pro Letohrad. Pro nás to byl alespoň bodík do celkového koeficientu.

BUDE ŠESTÁ PŘÍČKA NA KONEC STAČIT?

Než si povíme, jak to vlastně všechno dopadlo, budeme se chvilku věnovat celému ročníku přeboru.

Pět turnajů, dvanáct týmů, spousta úžasných hokejbalistek, úžasných utkání a zážitků. Přátelská atmosféra, spousta kamarádských vztahů napříč týmy a městy. Tak přesně to je Východočeský přebor ženského minihokejbalu. Naše hvězdy začaly před sezónou trénovat s chlapci a tak se dalo předpokládat, že by se měly postupem času zlepšovat. Pět z nich také bylo nominováno na reprezentační kempy, kde se snažily prosadit do konečné nominace pro MS v Zugu. Dvěma z nich se to také podařilo a tak jsme měli i my v Zugu svá želízka v ohni. Martina Topičová a Petra Outratová držely prapor Stars velmi vysoko a se svým týmem získaly na MS stříbrné medaile. To byl úspěch na poli osobním, na poli TÝMOVÉM, jsme byli odhodláni udělat maximum pro to, abychom v přeboru dosáhli co nejvyšších příček a pokusili se ho třeba i vyhrát. Ne však za každou cenu. Vždy jsme dbali na to, aby všechna naše děvčata dostávala prostor na hřišti a aby se hokejbalem hlavně bavila. Tato předsevzetí se nám dařila plnit. Naše hvězdy bojovaly na každém turnaji o každičký bodík do konečného zúčtování. Sezóna se pro nás vyvíjela velice pozitivně. Najednou nás však jako blesk z čistého nebe zasáhlo zranění naší brankářské hvězdy Petry Outratové, která si v extralize dorostu zranila krční páteř. Kdo bude chytat? Jak to provést, abychom nepřišli o klasifikaci v přeboru? Tak přesně tato otázka byla v našich řadách nastolena hned dvakrát. Jednou při již zmiňovaném zranění a po druhé, když si Petra s Martinou plnily své reprezentační povinnosti v Zugu. Děvčata zvolila možnost využití mladšího žáka a jednohlasně si zvolila Vláďu Šídla. Tento borec zapadl do TÝMU, jako by do něho odjakživa patřil. Za to, jak se své práce zhostil, čímž pomohl opět k upevnění průběžného vedení v přeboru, mu patří veliký dík. V červnu jsme si ještě odskočili na MČR ŽEN do Jičína, kde se nám podařilo vybojovat bramborové medaile. Po třech odehraných turnajích jsme se usadily na první příčce přeboru a na té jsme přestály letní přípravu. Letní příprava byla dost ostrá. Zvýšili jsme naším dívkám zatížení a zapojili je do tréninků mladšího dorostu. Do tréninkového procesu také přibila jedna tréninková jednotka navíc. To, že se dívky připravují s chlapci, že trénují třikrát týdně, musí přeci přinést úspěch. To jsme si říkali a věřili tomu, když jsme na konci léta nastoupili ke čtvrtému turnajovému dni, tentokráte v domácí JTEKT Aréně. A naše slova se potvrdila. Na domácím turnaji jsme obsadili druhou příčku. A tak jsme do posledního turnaje měli přebor velice dobře rozehraný. Do Přelouče nás dorazilo velice pomálu a s jasnými taktickými pokyny. Den se celkem dařil, ale v rozhodující chvíli jsme si dovolili klopýtnout a prohrát s Letohradem poss. Toto nám zajistilo až šestou příčku v turnaji. Nikdo nebyl napjatější, nežli naše Stars. Nikdo si nemohl být jistý, zda šestá příčka bude na vítězství v přeboru stačit. Marodi a hokejistky nám na dálku posílaly svou energii a víru v úspěch. Konečně skončila poslední klání a přistoupilo se k vyhlašování výsledků. Vzápětí byl již turnaj vyhlášen a všichni netrpělivě čekali, jméno jakého týmu vysloví předseda ženského hokejbalu Martin Komárek jako poslední v dnešním dni. Čímž prozradí vítěze letošního ročníku východočeského přeboru žen. Chvilka napětí, nervozita, očekávání, zrychlený tep. To vše bylo na hráčkách i trenérech vidět. Konečně se tichem zaskvěla ta sladká věta. Vítězem přeboru pro rok 2015 se stává HBC JTEKT SVÍTKOV STARS. Oslavy mohly propuknout. Většina Stars včetně trenéra nebyla schopna skrz proudy slz štěstí vnímat nic, co se kolem děje. Poté už přišlo dekorování medailemi, odměnění krásnými sportovními vaky s motivem RSHB. A předání putovního poháru naší zastupující kapitánce Janě Hlídkové. Tak, jak se na správný pohár patří, byl i tento naplněn šampaňským. Následovalo popíjení, focení, telefonáty spoluhráčkám. Prostě užívání si. Takhle krásně pro naše zlaté holky skončil letošní ročník východočeského přeboru ženských týmů. Jak na hřišti, tak mimo něj platilo vždy.

JEDNA ZA VŠECHNY A VŠECHNY ZA TÝM.

Slovo závěrem: Na závěr bych chtěl poděkovat všem děvčatům za jejich píli, práci a touhu na sobě dále pracovat a zlepšovat se. Stejně tak patří velký dík i Vláďovi Šídlovi, bez kterého by letošní titul určitě nebyl. Klukům z mladšího dorostu, kteří děvčata přijali do své tréninkové skupiny a pomáhají jim ve zdokonalování se. Prostě všem, kdo byli, jsou a budou součástí toho nádherného snu, který se nazývá TÝM. Náš tým měl po celou sezónu vyrovnané výkony a děvčata vždy vystupovala jako jedno srdce, jedna žena. Ještě jednou děvčátka klobouček dolů před vašimi výkony a děkuji za to, že jsem mohl být součástí toho snu.

Fotogalerie (Štefan Havran) - http://hokejbal-svitkov.rajce.idnes.cz/Turnaj_zen_v_Prelouci_-_28.10.2015/