Rozhovor s hráčkou ženského týmu Eliškou Škodovou

Rozhovor (Iva Janoušková) - Druhý víkendový rozhovor proběhl před nějakým časem mezi redaktorkou www.hokejbal-vychod.cz Ivou Janouškovou a hráčkou našeho ženského týmu Eliškou Škodovou. Po nezbytném souhlasu obou půvabných dam jej přinášíme i na našich stránkách.

Od samého začátku je v týmu žen ELIŠKA ŠKODOVÁ. Původně hokejistka začala svou hokejbalovou kariéru před třemi lety v týmu starších žáků Svítkova, nyní se už ale na hřišti prohání pouze v týmu žen. Její post je obrana, obléká dres s číslem 8 a drží se hesla: „Nikdy nedovol, aby Tě strach z prohry vyřadil ze hry“.

Svítkov patří k průkopnicím ženského hokejbalu. Jak ses ale k hokejbalu jako takovému dostala ty?

Svítkovský klub dělá každý rok nábory na základních školách a na Základní škole ve Svítkově se každý rok hraje Superliga, do které se před 3 lety přihlásila i naše třída. A jelikož jich bylo málo, tak mě poprosili, jestli bych nešla hrát s nimi. Vybrali si mě proto, že jsem dříve hrála hokej, ale ze zdravotních důvodů jsem musela přestat. A tak jsem souhlasila a od té doby jsem se hokejbalu začala plně věnovat.

Jaký je tým žen Svítkova?

Náš tým má za sebou spousty práce. Jelikož jsme byly jedny z prvních v republice. Od začátku máme stejného trenéra, který nás každý trénink posouvá o krůček dále a i díky tomu jsme loni poprvé vyhráli turnaj. Každý tým by měl co nejvíce dřít a doufat, že ta výhra přijde ale někdy je to velice dlouhá cesta, stejně jako u nás.

Ty jsi hrála také za starší žáky Svítkova – nyní už v klasických soutěžích nenastupuješ? Proč?

S hokejbalem jsem šla na Sportovní gymnázium. To jsem ještě hrála za kategorii starších žáků. Do druhého ročníku jsem věkově spadala do mladšího dorostu a v tu dobu se také začala rozvíjet kategorie žen a přibylo spousty turnajů, které se mi kryly s dorostem. A tak jsem si řekla, že si musím vybrat jen jednu kategorii a dělat ji na 100%. A vybrala jsem si právě ženy.

Je podle Tebe ženský hokejbal odlišný od toho mužského? Pokud ano, v čem?

Myslím si, že hokejbal byl mužský sport a tak bychom k tomu také měli přistupovat. Ženský hokejbal by měl být trochu na jiné úrovni než ten mužský, co se týče faulů a hrubosti, ale také to k tomu sportu v malé míře patří.

Odehrála jsi za Svítkov většinu turnajů. Na který ráda vzpomínáš?

Nejraději vzpomínám na turnaj za ČEZ arénou v Pardubicích, kde nebyl nikdo „domácí" a tak neměl nikdo výhodu domácího prostředí a všichni měli stejné šance. Také se tam sešlo spousty hokejbalových fanoušků a tak byla skvělá atmosféra.

Od jara se rozběhne Východočeský přebor žen. Co na jeho vytvoření říkáš?

Jsem velice ráda, že vznikla i soutěž žen. V regionu je už celkem dost týmu a žen, které jsou do hokejbalu zapálené stejně jako muži. A tak se těším na všechny turnaje, kterých nebude málo.

A na závěr – co pro Tebe hokejbal znamená?

Hokejbal je pro mě na jednu stranu povinnost, kvůli sportovní škole, ale na druhou stranu koníčkem, jako pro každého, kdo dělá nějaký sport. Tento sport mě velice naplňuje. Na každý trénink s holkama se vždycky moc těším, a když mám chvilku volna, tak si chodím střílet se svým tatínkem nebo přítelem, kteří mě v tomto sportu motivují a jsou mým vzorem.

 

Díky za rozhovor a ať se daří.