"Máme na čem stavět" říká trenér Petr Kopečný

Rozhovor (Martin Hlavsa): Po podzimní části nastal čas na krátké hodnocení z pera hlavního trenéra A-teamu a šéf-trenéra mladeže Petra Kopečného. Petr postupně zhodnotil všechny kategorie a nastínil i další zajímavosti z řad fungování našeho klubu.

Ahoj Petře, před novou sezónou došlo v klubu k jedné zásadní změně, když si skončil v pozici předsedy klubu a přesunul se na post hlavního trenéra A-teamu a šéftrenéra mládeže. Jistě to pro tebe bylo velmi těžké rozhodnutí. Jak hodnotíš tuto změnu z tvého pohledu po podzimní části?

Ahoj Martine. Máš pravdu, že ono rozhodování bylo náročné. Musím ale říct, že jediný, kdo tento post mohl dlouhodobě převzít byla právě Anička a s ní jsme to diskutovali opravdu ze všech možných úhlů. Mně se dost uvolnily ruce. S předěláváním domu, náročnou prací a malým synkem už to prostě dál táhnout nešlo.

A-team si v podzimní části nepočínal zrovna suverenně, když získal pouhých devět bodů. Přesto se ale nacházíme na deváté pozici tabulky a na čtvrté místo nám chybí pouhých pět bodů. Soutěž se zdá nesmírně vyrovnáná. V týmu se protočila spousta nadějných dorostenců, kterým dáváš hodně prostoru. Jaké jsou cíle pro jarní část? Věříš, že se náš mladý tým dokáže probojovat na jaře na vyšší místa v tabulce a poprat se o play off?

Tvoje otázka má pro mě dvě roviny. Pokud bych měl odpovědět na probojování se do playoff, tak ano, jednoznačně na to máme. To pro mě ale není ta zásadní věc. Klukům jsem před sezonou nastínil cestu, po které půjdeme a v tom taky vytrvám. Ano, suverénně jsme si nepočínali, bylo tam spousta aspektů. Brankáři nás moc nepodrželi, lídři nefungovali, mladí získávali první ostruhy a celkově to prostě neladilo. Poslední tři kola jsme ale hráli hokejbal v rychlosti a v koukatelné kvalitě se ziskem šesti bodů. Máme na čem stavět.

Na konci podzimu došlo ke zlepšení herního projevu A-teamu, kdy se nám podařilo vyhrát v Jihlavě a doma porazit velmi silné Dobřany. V zápase s Dobřany jistě nemohlo oku diváka uniknout fantastický výkon čtrnáctiletého dorostence Vládi Šídla v brance, který vychytal top střelce Dobřan myslících na extraligu. Je to pro tebe právě ta správná cesta sázet na odchovance a vlastní mládež, kterou se chceme ubírat?

Částečně jsem na to odpověděl již v předchozí otázce. Ano, naše vlastní mládí je to, na čem chci a buduji nový A tým Svítkova. Máme spoustu kluků, kteří jsou v reprezentaci, hráči mají úspěchy, získávají tituly a máme velmi silné ročníky od 1999 a níže, zejména 2003 a 2004. Do budoucna máme kvalitní podhoubí. Na druhou stranu bez zkušených hráčů to taky nejde. Věřím, že na jaro vyladíme ideální mix. Ohledně Vládi Šídla asi nemá cenu se asi bavit. Hráč s velkým srdcem pro hokejbal, který nevynechá trénink a pokorně dře. Takoví hráči to dotáhnou většinou nejdál a Vláďa je na jaro již přeřazen do A týmu.

Pojdme odbočit od Áčka a zrekapitulovat mládež. Dorostenci jsou po podzimu na druhém místě tabulky s těsnou ztrátou. Věkově v této kategorii máme přibližně deset hráčů. Zbytek týmu je doplněn o hráče z partnerského Hradce Králové a naše starší žáky. Jaké vídíš možnosti tohoto týmu před jarní částí? Věříš, že je schopný dojít na finálový turnaj a poprat se o medaile?

Na podzim jsem viděl několik zápasů našich dorostenců a faktem je, že spíše, než se soupeři někdy hráči bojují sami se sebou. Těch kvalitních zápasů je v lize poskrovnu a mrzí mě, že proti slabším týmům nehrají naplno. Na druhou stranu vím o našich kvalitách. Jsem přesvědčen, že postup na finálový turnaj si kluci ujít nenechají a pokud pojedeme v nejsilnější sestavě, můžeme urvat placku.

Velmi suverenně si počínají zatím starší žáci, kteří ve své kategorii obhajují titul mistrů ČR. Tým se o proti loňsku moc nezměnil a zkušenosti z loňského roku jsou znát. Tým je zatím neporažen a přisel pouze o bod s pardubickým Autosklem. Pravidelně nám tyto děti doplňují i kategorii dorostu, kde se většina dokáže prosazovat. Nebudeme chodit kolem horké kaše, ale obhájit titul v této kategorii bude na jaro asi jasný cíl?

S tím úplně nesouhlasím.:-) Jasným cílem bude posílat talentované žáky do dorostu a juniorů a v lehkých zápasech zase dát prostor zase mladším žákům. Udržet je u klubu, budovat partu. Obhájit titul bude jen třešnička na dortu. Pokud tohle všechno zvládneme, na titul bychom si měli sáhnout. Hlavně to, že hráči se v dorostu prosazují jen podtrhuje nutnost posílat hráče o kategorii výše.

Mladší žáci nastupují turnajově každých čtrnáct dnů. U této kategorii se výsledky nepočítají do tabulky, přesto kluci po počátečních rozpacích na konci podzimu pomalu zlepšovali své herní výkony. Kategorie je početně dobře stabilizovaná, kdy na každý turnaj odjíždíme s patnácti hráči a dvěma golmány. Kluky se nám daří zapojovat i ve starších žácích, kde se jich protočilo hned jedenáct! Jaký úkol od tebe dostali trenéři této kategorie?

V mladších žácích chceme dát prostor všem hráčům v pravidelném koloběhu a motivovat je ve snaze hrát zápasy i za starší kluky. Naučit hráče hru na celé hřiště a připravit je na víkendový zápasový rytmus. Důležitým úkolem bylo i vytvoření dobré atmosféry v týmu, což nám vloni dělalo trochu vrásky. I v mladších máme velmi šikovné kluky, o které je letos dobře postaráno.

Přípravka je letos početně méně zastoupena a musela se v průběhu podzimu vypořádat s odchodem hlavního trenéra Martina Bláhy. Práci po něm přebral jako hlavní trenér David Černický, jeden z nejzkušenějsích hráčů a-teamu, a asistenta mu dělá Broňa Solař. V tomto věku dochází k přechodu ze hry 3+1 na 5+1. Jak se s tím zatím hráči a trenéři vypořádali?

Musím přiznat, že před sezónou při sestavování realizačních týmů jsem měl největší radost z domluvení spolupráce výše zmíněných u kategorie přípravka. Sliboval jsem si od toho opravdu hodně, hlavně proto, že Martin Bláha dokáže ty mladé hráče pro hokejbal nadchnout. Stalo se, Martin skončil. I tak mu děkuji za veškerou práci pro klub. O to víc si vážím Davida, který zůstal a klukům se věnuje. Z poslední návštěvy tréninku vím, že to byl správný krok angažovat Davida, který dává hráčům nejen sportovní, ale i morální vzor. Přístupem a stavbou tréninku jsem spokojen. Samotný přechod je pro kluky velmi náročný a to i pro trenéry. Hodně vysvětlování, řízená hra apod. Věřím, že se nám to ale společně povede.

Nejmladší kategorii je pak naše základna. Na povel jí má čtveřice trenérek Almaši, Topičová, Hovorková, Outratová. Cílem je, aby se prckové hokejbalem co nejvíc bavili. Myslíš si, že právě materšský přístup našich trenérek by tomu mohl pomoct? Jak si vedeme s náborem do této nejmenší kategorie?

Co se týče náboru tak samozřejmě sleduji příchod nových dětí, se kterým jsem víceméně spokojen. Hlavně mě těší, že nám hráči a hráčky prakticky nekončí, což je odrazem skvělé práce všech našich děvčat. O jedné ročníkové mezeře víme a snažíme se na tom dlouhodobě pracovat. I tak si ale myslím, že máme slušnou základnu.

Všechny kategorie máme obsazeny prakticky třemi trenéry a jednou vedoucí. To je skvělý úspěch na amatérský sport! Probíhají pro trenéry nějaký semináře ke vzdělávání? Není v plánu trenerský štáb ještě o někoho před jarem doplnit?

Tento stav se nám daří dlouhodobě naplnit, dříve to bylo 2+1. Mít obsazené všechny kategorie různým realizačním týmem je neskutečně potěšující a já všem, kteří pro náš klub pracují velmi děkuji a vážím si jich. Jsme taková malá velká rodina :-) Mimo klubová trenérská setkání, kde trenéři získávají metodické materiály, tak semináře ke vzdělávání nabízí ve velké míře hokejbalový svaz a trenéři je dle svých časových možností využívají. Letos jsem přes svaz absolvoval již dva semináře a další mě čeká o víkendu.

Náš klub je zapojen v projektu HCM. Jak si nyní vedeme a jak daleko jsme k získání statutu HCM?

Záludná otázka :-) K zisku statutu jsme stejně blízko jako i daleko. Jako klub musíme ještě trochu přidat, abychom se ke statusu mohli hlásit.

Petře, díky za rozhovor, a ať je jarní část úspěšná na všech frontách.