Posezónní rozhovor s Robertem Kochem

A tým (Petr Korbel) - Pomalu přichází čas bilančních rozhovorů. Jako první ukončil sezónu A tým a tak jsme několik otázek položili jeho trenérovi Bobbymu Kochovi.

Ahoj Bobby. Velmi jednoduše: Sezónní cíle jsme splnili nebo nesplnili?

Ahoj Petře, nejprve chci poděkovat za oslovení k rozhovoru a pozdravit všechny členy Svítkovského hokejbalu.

Na tuto odpověď se mi těžko odpovídá jelikož nejsem ve vedení a to, jestli jsme jako A team splnili nebo nesplnili předsezónní cíle, je spíše otázkou na něj než na mě. Z mého pohledu se několik věcí zlepšilo, ale na některých je ještě stále nutnost pracovat.

V čem vidíš důvody svého hodnocení?

Nejprve se zmíním z mého pohledu k těm kladům letošní sezony:

Myslím si, že od minulého roku jsme se v základní části velmi zlepšili v morálce týmu. Byli jsme druhý nejméně vylučovaný tým, což je velký klad do budoucna.

Dále bych řekl, že se zlepšila jak tréninková tak celková morálka většiny hráčů. Sice postupnými krůčky, ale myslím, že na to kolik je stabilních hráčů A – teamu, tak se přístup hráčů k tréninku zlepšuje.

Také jsme se dokázali v rámci možností popasovat s tím, že nám před sezonou buď úplně skončili nebo hráli minimálně první tři hráči kanadského bodování z minulého roku. Ti tehdy dali 33 gólů, což je z celkového počtu 65 branek ohromné číslo.

Myslím, že díky tomu se výrazně zlepšili určití hráči, kteří dostávají více prostoru v našem týmu a tím se tvoří stabilní základ na další roky.

Teď k tomu, co se nepovedlo:

Jsou dvě věci, které se mi nelíbí. Je ještě v týmu několik hráčů, kteří kromě chození na trénink a hraní zápasů nemají v podstatě žádný sportovní pohyb a nedělají nic navíc. V době, kdy jsem byl mladý ( tedy mladší:-) ), se hrálo před barákem klidně celé odpoledne a tím pádem fyzická kondice hráčů a určitá sportovní zručnost byla na jiné úrovni. Proto stále apeluji na hráče, že tři hodiny tréninku týdně opravdu nestačí. Pokud se má hráč a celkově tým zlepšovat, je třeba na sobě neustále pracovat. Možná si to leckdo ještě neuvědomuje, ale ve Svítkově vyrůstá mnoho nadějných mladých hráčů, kteří dělají první krůčky do A teamu. Toto by měla být výzva pro starší hráče na sobě makat a kdo z hráčů toto nepochopí, může se stát, že je v brzké budoucnosti převálcují mladé pušky naší mládežnické líhně. Tudíž je to na každém hráči, jak se k tomu postaví.

Druhá věc, co mě zklamala bylo play–off a určité momenty v něm. Já sám přemýšlím, co se udělalo špatně, snažím se vyhodnocovat proč jsme opět vypadli 3:0 na zápasy, kde jsem mohl jako trenér udělat něco jinak, ale jednu věc vím určitě. Bez sestavy, kde každý dýchá za druhého hrát nejde a v play–off už vůbec ne. Proto do příští sezony hodlám nastupovat pouze s hráči, kteří mi toto kriterium budou naplňovat a já z nich budu cítit odhodlání udělat pro tým maximum.

Měl jsi během roku nějaké problémy se sestavou?

Abych řekl pravdu, tak jsem ani nečekal, že odehrajeme hodně zápasů na 3 lajny a více. Dříve se hrálo ve Svítkově i na 10 lidí, což nyní nebylo skoro vůbec. Na druhou stranu bych byl rád, aby do příští sezony byla sestava tvořena hráči, kteří trénují buď u nás ve Svítkově, nebo které budeme mít na střídavý start z jiného klubu ve kterém pravidelně hrají a trénují.

Co mladí hráči?

S určitou nadsázkou mohu říci, že mladých hráčů do 21 let je v kádru cca. půlka. Myslím, že většina z nich na sobě pracuje opravdu dobře. Nechci v tomto článku vychvalovat hráče, ale kdyby všichni byli tak zapálení ve snaze zlepšit se jako Petr Šatara, tak máme ve Svítkově brzy extraligu.

Ohledně hráčů z staršího dorostu je dle mého pohledu vidět na hráčích velké zlepšení, které dokázali jak stabilní pozicí v A teamu, tak ve své soutěži SD, kde dosáhli prvního místa v NHbL, ke kterému jim blahopřeji.

První vlaštovkou bych viděl i první soutěžní start Jana Michala v 1. NHbL, který starším hráčům myslím ukázal, že se s mladými hráči musí počítat. Mladým ukazuje cestu, jak se do A týmu v budoucnu dostat a to herní vyzrálostí, pílí na tréninku a adekvátní morálkou.

Na příští sezonu si jako trenér A teamu přeji, aby někteří hráči dorosteneckého věku, kteří budou v příštím roce hrát extraligu, již dostávali své první zkušenosti na trénincích A teamu, v přátelských zápasech a případně již naskočili do některých zápasů v 1. NHbL.

Čtvrtfinálová série byla opět velmi krátká. Co se nám nejvíce nedařilo?

Na tuto otázku jsem již částečně odpovídal dříve. Krom toho, co již bylo řečeno vidím ještě jeden důvod krátké série. Tím důvodem je, že se do budoucna musíme přehoupnout přes osmé místo po základní části. Nyní ještě netušíme kolik účastníků a jaká forma soutěže bude v příštím roce, ale za sebe a myslím i za hráče již nechceme skončit  pouze před TJ Sokol Poruba. Chceme výš a tím pádem dostat i lehčího soupeře do bojů v play–off.

Stejně jako loni se na poslední zápas sešlo hodně diváků. Vnímali jste to?

Pokud mohu mluvit za hráče, tak jsme návštěvu při utkání play–off vnímali neskutečně a jsme za to opravdu velmi rádi. Děkujeme fanouškům a členům oddílu, že se přišli podívat a povzbudit nás. Mě i hráčům je s odstupem času velmi líto, že jsme neodehráli zápas na nejvyšší úrovni, kterou si svátek hokejbalu vyžaduje. Nechceme, aby se již opakoval výsledek ani průběh konce zápasu. V domácím zápase si troufám říci jsme odehráli jeden z nejhorších zápasů po stránce morální, co jsem kdy jako trenér či hráč zažil.

Nějaké plány na příští sezónu se ti rýsují?

Plány samozřejmě jsou. Již od 18. 5. zahajujeme letní přípravu, která bude rozdělena do tří fází a potrvá až do soutěžního období. V letní přípravě hráči spolykají tréninkové dávky, které by je měli připravit na sezónu tak, aby se dokázali výrazně posunout jak individuální tak týmové schopnosti.

Dalším plánem, který se mi v hlavě rodí je správné synchronizování zápasů A teamu s ostatními soutěžemi, abychom v maximální možné míře mohli být do zápasů v plné síle.

Jak jsem již psal, velmi rád bych ještě více provázal hráče extraligy staršího dorostu s mužským A teamem. Samozřejmě přednost hráčů dorosteneckého věku v zápase extraligy SD je jasná, ale občas nakouknout do mužských týmů je v tomto věku pro hráče z důvodu budoucího přechodu do mužů velmi důležitá.

Rád bych popřál všem hráčům, hráčkám a rodičům po sezoně chvilku klidu a volna a věřím, že se uvidíme na ukončení sezóny na konci června.