Posezónní rozhovor o starších žácích s Martinem Bulvou

Rozhovor (Petr Korbel) - Další ze série pravidelných posezónních rozhovorů se týká starších žáků, kteří obsadili druhé místo v regionu a osmé v celé České republice. Na otázky odpovídá jeho trenér Martin Bulva:

Ahoj Martine. Před začátkem soutěže visely nad touto kategorií určité otazníky, které se týkaly nízkého počtu hráčů předmětných ročníků. Jak se je podařilo vyřešit?

Po loňské sezoně odešlo hodně kvalitních hráčů do mladšího dorostu. Zůstali hráči kteří by do letošního ročníku mladšího dorostu ještě nemohli zasáhnout v plné míře. Rozhodli jsme se kategorii udržet a posunout do ní se souhlasem rodičů několik výkonnostně nadějných mladších žáků. Po skončení ročníku mohu s čistým srdcem říci, že to bylo dobrý krok. To bylo vidět zejména v některých zápasech, kde po dvou zápasech v nohách šli hrát dobrovolně někteří "starší žáci" za mladší. Na hřišti dominovali a dokázali udržet přijatelný výsledek pro tento tým.

Jak na Tebe po lidské stránce působil takto poskládaný kolektiv?

Kolektiv na mě za celý rok působil velmi dobře. Samozřejmě mladší hráči v úvodu patřili mezi ty tišší, ale postupem času si vše sedlo. Když šlo do tuhého, tým dokázal vždy táhnout za jeden provaz.

Jaké výsledky jsi očekával a jak se Tvá očekávání vyplnila?

Výsledky jsem před sezonou vzhledem ke složení týmu nečekal nijak valné, né že bych týmu nevěřil. Mladých hráčů bylo hodně a přeci jen u této kategorie jsou dva roky hodně znát v síle a technických schopnostech. Výsledek sezony je pro mě a myslím, že i pro hráče, milým překvapením. Ale nic se nemá přehánět, stále je na čem pracovat.

Co říkáš na soutěžní model složený ze tří zápasů s každým soupeřem přičemž s některými se hrají dva domácí a s jinými dva venkovní zápasy?

Tento formát je daný počtem týmu v soutěži, kde u starších žáků ve většině krajů bojují s naplněností. Tento model mě nepříjde úplně nejlepší. Ohledně dvou zápasů venku, je to záležitost LK regionu, která by to v každoročním rozpisu měla zohledňovat. Bohužel dva roky po sobě jsme hráli s Alfou dva zápasy venku a jen jeden doma. Je to na LK, aby tyto zápasy byly každý rok točeny. Letos k tomu jako klub dáme podnět. Nejsem zvyklí se na nic vymlouvat, sezónu to neovlivnilo, rotace je spravedlivá o nic jiného nejde.

Jaká byla letošní síla soupeřů?

Tak víceméně proměnlivá, jak bývá zvykem hlavně na jaře. Nerad bych se zde vyjadřoval o jednotlivých týmech soupeřů. Velmi sympaticky hrála třeba Česká Třebová. Na jaře se projevila i přes kvalitní zimní přípravu úzkost kádru a v některých zápasech jsme museli více bojovat, což je na jednu stranu dobře pro rozvoj hráčů.

Klíčové byla letos zejména městská derby. Jak bys je zhodnotil?

Všechny derby měly svou kvalitou což bylo vidět i na výsledcích, žádný zápas jsme nedali zadarmo. Ve výsledku byl rozdíl v jednom zápase, zde bych řekl že se právě projevila menší zkušenost některých hráčů. Jsem s takovými zápasy spokojen, pro hráče by měli být inspirací pro usilovnější práci na tréninku. 

Část hráčů odchází do extraligy mladšího dorostu. Co bys jim vzkázal?

Čeká je pořádná práce. I když to je sport amatérský, dorost znamená větší náročnost. Přechod je těžší než u žákovských kategorii, rozdíl je v rychlosti, tvrdosti, nasazení. Ale zase to není nic co by hráči, kteří k tomu budou poctivě přistupovat nezvládli. Věřím, že ty pro který je hokejbal opravdu sportem číslo jedna to zvládnou.

Rád bych závěrem poděkoval všem hráčům, rodičům za letošní sezonu. Jelikož příští rok starší žáky trénovat nebudu, tak věřím, že tato kategorie bude mít vždy místo v našem klubu.