Petra Holoubková: Stříbro v našich silách bylo. Medaili ale máme, a to byl náš cíl

Ženy (Kazimír Svoboda, úvod red.) - Naše ženy po dlouhém čekání vybojovaly v Lize žen bronzové medaile. Regionální redakce Českomoravského svazu hokejbalu resp. redaktor Kazimír Svoboda vyzpovídal hráčku našeho týmu Petru Holoubkovou. Pro ty, kdo web regionu nesledují jej přinášíme v nezměněné podobě.

Svítkovské ženy dokázaly v minulé sezóně vybojovat na finálovém turnaji bronzové medaile. Jak si úspěchu váží a co o minulé sezóně říká nejproduktivnější hráčka základní části Svtíkova Petra Holoubková?

Na zlato jsme prostě neměly, ale stříbro v našich silách bylo

Jak hodnotíte loňskou bronzovou sezónu s odstupem času?

Celou sezónu jsme odehrály bez větších výkyvů. Včetně tedy závěrečného turnaje v Černošicích. Jednotlivé hrací dny jsme si užívaly a krůček po krůčku jsme šly za naším dlouholetým cílem. Co mně ale dělá největší radost je fakt, že ve Svítkově máme super partu! Tak to má prostě být. Když k tomu navíc ještě přibyde placka na krku, je to paráda.

Jsou bronzové medaile pro vás úspěchem, nebo jste chtěly ještě o něco víc?

Medaile byl náš jasný cíl. Vzhledem k výsledkům si s odstupem času říkám, že byla třeba i ta stříbrná dosažitelná. Českou Třebovou, která nakonec získala titul, jsme sice dokázaly jednou v průběhu sezóny porazit, ale dobře vím, že hokejbalově na tom byly lépe. Na zlato jsme prostě neměly, ale stříbro v našich silách bylo.

Po základní části patřila Svítkovu 3. příčka v tabulce. Pouhé tři body před vámi byly Prachatice. Jak vzpomínáte na základní část?

Nejraději vzpomínám na turnaj v Polabinách. Na tomto turnaji se nám právě podařilo Prachatice i Českou Třebovou porazit. Všechny turnaje, které jsme odehrály byly z naší strany bez větších výkyvů. Třetí místo po základní části nám zajistilo dobrou pozici pro play-off.

Musela jsem zamakat hlavně na fyzické kondici, abych se na hřišti cítila dobře

Vy jste v základní části byla nejproduktivnější hráčkou svého týmu (11+4). Jak hodnotíte sezónu z osobní stránky?

Vloni v červnu se mi narodil syn Vašík. Měla jsem tak dva měsíce na to, abych se dala dohromady. Musela jsem zamakat hlavně na fyzické kondici, abych se na hřišti cítila dobře. Když člověk opravdu chce, tak i s malým děckem se to nějak dá skloubit. Každodenní běhání s kočárkem a několikrát týdně cvičit doma u Youtube (směje se). To všechno mezi krmením juniora. Díky skvělému partnerovi a babičce pak mám možnost jet na turnaj a užít si „volnost“ mezi svými kamarádkami. Navíc náš trenér dal ke mně do formace hráčky, které na hřišti nikdy nic nevypustí a nejsou lakomé nahrát. „Janička“ i „Stáňa“ (Jana Kubátová a Stanislava Měšťanová – pozn. red.) odehrály zkrátka také skvělou sezónu. Hrálo se mi prostě dobře.

Zdá se, že se v posledních letech Liga žen vyrovnává. Souhlasíte s tím?

Určitě. Je to super. Z každého zápasu můžete vyjít jako vítěz nebo jako poražený. Mám z toho radost.

Jaké budou ambice Svítkova v nadcházející sezóně?

Letos to bude hodně zajímavé. Jsou tu nové týmy, kterými jsou Třinec, Svitavy a Kadaň. Naopak mistrovská Česká Třebová skončila a soutěž nepřihlásila. Asi jako každý rok bude nejdůležitější dostat se do nejlepší čtyřky, aby byla šance hrát o medaile.