Neskutečný obrat v utkání s Letohradem

Mladší dorost (Martin Bláha) - V neděli 24. 11. ještě bojoval tým našeho mladšího dorostu o naději na postup do jarní fáze extraligy. V ten den svou misi splnili.

V neděli 24. 11. 2013 po poledni jsme se vydali na cestu k Letohradu. Letohradští mají silný tým, který sice nečítá početnou základnu, avšak kvalita hráčů je veliká. To nám také předvedli v prvním vzájemném měření sil, sehraném u nás ve Svítkově, kde nás v osmi lidech porazili 4:2. S vědomím, že nesmíme Letohradské borce znovu podcenit, jsme se začali připravovat na utkání. Naši borci si na tvářích vytvořili válečné malování a naslouchali pokynům trenéra. Ten jim naordinoval jasnou a jednoduchou taktiku, která pokud se ji budeme držet, zajisté přinese zasloužené ovoce. Nahecovali jsme se pokřiky a utkání mohlo začít. Hráli jsme celkem dobře, ale zapomínali jsme na to, co nám trenéři před utkáním říkali. Nehráli jsme hráče důsledně do těla. Nehráli jsme před brankou hráče a hokejku, ale naopak balónek, čímž jsme soupeřům nabízeli množství dorážek. Letohrad z našeho nedůrazu těžil. Jako správný kapitán otevřel za domácí skóre Jakub Cvejn 1:0. Snažili jsme se zvýšit svou střeleckou aktivitu, dařilo se. Co se však nedařilo vůbec, bylo pokrývání letohradského hráče číslo 83 Petra Vodvárky. Dávali jsme mu mnoho prostoru, i když pokyny střídačky zněly přesně naopak. Nechávali jsme ho prohánět se po hřišti, jak se mu líbilo. A to samozřejmě přineslo zasloužený trest. I přes fakt, že jsme soupeře přestříleli v první periodě v poměru 15:9, se nám nepodařilo vstřelit ani jedinou branku. Naopak nedůsledně bráněný „Vodvi“ nám vstřelil branky hned dvě. První, hned minutu po svém kapitánovi a druhou ve třinácté minutě hry. Na obou měla lví podíl naše obrana. Zejména při té druhé brance, kdy nesmyslně nechala hráče č. 83 až čtvrtou dorážkou propasírovat míček za záda naší Petry Outratové. Vzhledem k těmto faktům skončila první třetina 3:0 pro domácí. Výkon našich borců v první třetině budil dojem, že na hřišti vůbec nejsou. Jedním slovem to byla hrůza.

Využili jsme přestávku k tomu, abychom je vrátili zpět do zápasu. Promluvili jsme jim do duše a vysvětlili jim, že Letohradu stačilo 13 minut na tři branky. Do konce utkání zbývalo dalších 30 minut. Času na obrat tedy bylo dost. Avšak museli bychom k utkání přistupovat jako jeden silný tým jedna rodina. Nahecovali jsme se pokřiky a vyrazili do boje. Hned od začátku prostřední části hry bylo vidět, že si tým vzal naše slova k srdci. Střídačka žila na plno, burcovala hráče v poli a hecovala se mezi sebou. Zvýšili jsme svou aktivitu na plné obrátky, stříleli jsme ze všech možných pozic a v 21 minutě se prosadil individuálně náš hráč č. 21 Jiří „Krasomil“ Doležal 3:1. Důsledně jsme obsazovali Letohradské hráče a vyvíjeli na ně co největší tlak. Přineslo to ovoce. Hráč č. 83 nevydržel psychicky naší dobrou a těsnou obranu na svou osobu a uchýlil se k faulu. Za velmi hrubé a nesportovní vražení na hrazení byl oceněn rozhodčími dvěma minutami. Vzhledem k tomu, že komentoval nevybíravě výroky rozhodčích, byl mu přidán ještě osobní 10 minutový trest. To byl velký impuls pro to pokusit se s výsledkem něco udělat. Bez třiaosmdesátky jsou Letohradští poloviční a to jsme dobře věděli. Rozjeli jsme v útočném pásmu dokonalý kolotoč. Přihrávka následovala přihrávku a borci si připravovali dobrou střeleckou příležitost. Pozice se ještě vylepšila, když Letohradské poslal do tří jejich kapitán Jakub Cvejn, který si za sekání vysloužil 2 minutový trest. Čekala nás minutu a sedmnáct vteřin dlouhá přesilovka 5 proti 3. Tu v čase 24:13 ukončil hráč č. 29 Jan Michal, když po individuální akci snížil na rozdíl jediné branky 3:2. Pokračovali jsme dál v početní výhodě 5:4 a znovu zamkli Jeleny v jejich obranném pásmu. V čase 25:13 se po přihrávce Krále prosadil ještě mladší žák ve službách MD Stars Vojta Novotný a srovnal na 3:3. Na střídačce se tou dobou děly neuvěřitelné věci. Všichni se maximálně soustředili na své výkony a hecovali jeden druhého k ještě vyšší aktivitě. Pokud někdy bylo z našich borců cítit, že myslí vážně slova svého pokřiku NIC, NEŽ TÝM, bylo to právě v těchto chvílích. Stupňované bubnování do mantinelů, tleskání povedeným akcím kamarádů na hřišti. Objetí po vstřelených brankách. Prostě nádhera. Jeleni vzali time out a snažili se své borce probrat z toho pro ně nehezkého snu. Podařilo se a Jakub Cvejn, při jehož trestu padl vyrovnávací gól se znenadání objevil za naší obranou a řítil se na Outratovou. David Bezdíček však zatáhl za záchrannou brzdu a hákováním za hůl mu zamezil v zakončení. Logicky následovalo trestné střílení. Střídačka stála na nohou a držela se kolem ramen.  „Hvězdná“ Petra Outratová však kapitána Jelenů dokonale vystála a ten svou šanci neproměnil. V týmu zavládla neskutečná vlna štěstí a touhy dokonat obrat utkání. Každou volnou vteřinu při střídání, zapisování trestů nebo branek jsme využívali k motivačním pokřikům. Hráli jsme v těchto chvílích asi nejlepší hokejbal, jaký jsem v našem podání zatím viděl. Vedení na naší stranu a dokonalý obrat v utkání symbolicky zařídil stejný hráč, který vstřelil naší první branku a to Jířa „Krasomil“ Doležal, který se vytočil od mantinelu, a jeho střelu těsně před domácím gólmanem ještě tečovala Kateřina Gregorová 3:4. Do konce třetiny se již nic nestalo a tak jsme do kabiny odcházeli spokojeni.

O druhé přestávce již nebylo potřeba nijak mluvit o taktice, ta byla jasná. Spíše jsme se ještě více a více burcovali a hecovali tak, aby z nás čišela síla a odhodlání na všechny strany. Podařilo se, pokračovali jsme v námi nastolené hře a pořád více se podporovali. Blížil se čas, kdy Vodvimu  skončí jeho osobní trest a očekávali jsme, že tento borec bude chtít svou velkou chybu odčinit. Hra Letohradu se jeho návratem opravdu opět zvedla. Snažili jsme se ho co nejvíce pokrývat. Nebylo to však lehké a tak to bohužel pro nás skončilo faulem. Za držení si šel na dvě minuty odpočinout Kopriva. Oslabení jsme přežili a i nám se opět naskytla přesilová hra. Letohradské 83 se na trestné lavici asi tak líbilo, že se po vražení na hrazení na ní opět vrátila. S nabídnutou přesilovkou jsme však velice špatně naložili. Kopriva opět fauloval, tentokráte vyfasoval dvě minuty za vražení na hrazení. Ve stejný čas za nesmyslné protesty proti výroku rozhodčího dostal dvě minuty za lavičku Doležal, a aby toho nebylo málo, tak ještě osobní deseti minutový trest za nesportovní chování Bezdíček. Z přesilové hry, tak najednou bylo oslabení 4:3 a ještě nám po zbytek utkání chyběl jeden bek. Nutno podotknout, že jsme toto oslabení a následné 5:3 sehráli naprosto bravurně. Soupeř nebyl schopen usadit se v našem pásmu a vytvářet si jakékoli příležitosti k rozehrávce, natož ke střelbě. Když už vystřelil, zasáhla bezchybná Outratová, která se snažila každý míček ihned rozehrávat. Přežili jsme a to nás ještě více stmelovalo. Střídačka v těchto chvílích úplně vřela. Byla z ní cítit neskutečná síla. Po přežitém oslabení jsme dohrávali v neskutečné pohodě. Drželi jsme balónek na svých holích a Jelenům ho téměř nepůjčovali. Střídačka žila, jako ještě nikdy. Když se ozval poslední hvizd rozhodčího, vyrazili všichni obejmout hvězdu v naší brance Petru Outratovou, která nás v utkání neskutečně držela. Zvítězili jsme 3:4, v což by po první třetině asi doufal jen málokdo.

SK Hokejbal Letohrad vs. TJ Paramo Svítkov Stars Pce 3:4 (3:0, 0:4, 0:0)

Střely na branku: 29:43, vyloučení: 5:7, přesilovky 6:4, využití: 0:2, v oslabení: 0:0

Slovo závěrem: Pomineme-li první třetinu, kdy naši hráči ještě asi seděli u nedělního oběda, hráli jsme skvělý hokejbal. Na střídačce panovala neskutečná nálada. Všichni se navzájem podporovali a hecovali. Jeden za druhého by na hřišti vypustil duši. Slova našeho pokřiku JEDEN ZA VŠECHNY, VŠICHNI ZA TÝM se konečně stala pravdou a celá střídačka je prožívala na plno. Byli jsme jeden silný tým, jedna silná a soudržná rodina. Pokud si tento fenomén ponecháme i do zbytku sezóny, nemám o výsledky našeho týmu pražádný strach. Poslední utkání podzimu čeká náš MD v neděli 1. 12. 2013 na domácím stadionu s Polabinským Autosklem. Přeneseme si herní pohodu i do tohoto DERBY? Dokážeme opět táhnout za jeden provaz? Dokážeme! Věřím tomu! Věřím i v to, že v neděli 1 .12. ve 14:00 hodin bude na svítkovském stadionu přítomna celá dorostenecká rodina. MD na střídačce a hřišti a SD s bubnem za mantinelem.