Nefungujeme jako firma, ale jako parta!

Rozhovor (Filip Červinka, úvod Petr Korbel) - Před několika dny vyšel na stránkách www.hokejbal.cz rozhovor Filipa Červinky s předsedou našeho klubu Petrem Kopečný. Jelikož ne všichni naši čtenáři svazové stránky navštěvují a jelikož celý rozhovor se týká fungování našeho klubu přinášíme ho v nezměněné podobě.

Na hokejbalovém poli se neustále žehrá nad nedostatkem mladých po sportu s oranžovým míčkem dychtivých dětí. Ve Svítkově se s tím však perou možná nejstatečněji napříč celou republikou a mohou za to zejména četné náborové akce a mnoho srdnatě pracujících nadšenců s pravým hokejbalovým srdcem. „Vyvěsit leták v nástěnce, dát nábor na stránky a facebook opravdu děti nepřiláká,“ říká se vztyčeným prstem Petr Kopečný, jenž se velkou měrou zasadil o neustálý růst hokejbalu ve Svítkově.

Hráči s hvězdou na hrudi mohou být na svůj klub právem hrdí, jelikož jim nabízí čím dál větší komfort pro vykonávání své činnosti. O výborné práci Svítkova svědčí i to, že mají ve velké sportovní konkurenci v Pardubicích obsazeny všechny mládežnické kategorie a rozhodně ne malým počtem dětí. Mládež je pro Svítkovské a předsedu klubu Petra Kopečného základním stavebním kamenem a za pár let se jim podařil velký progres, jenž podtrhuje vítězství v extralize mladších dorostenců z loňského roku!

Mužský mančaft je rozdělen na A tým a jeho rezervu, která hraje nejvyšší soutěž v regionu východních Čech. První tým se pak rok od roku zlepšuje v druhé nejvyšší tuzemské soutěži a Svítkov se netají tím, že by se chtěl postupnými krůčky propracovat až do extraligy! „Pokud chceme hrát nejvyšší soutěž, a to chceme, musíme mít pevné základy, které tvoří mládež,“ vrací se však k důležitému článku svítkovského klubu jeho předseda Petr Kopečný.

Svítkovu se v posledních letech po vašem nástupu do pozice předsedy klubu velmi daří, a to zejména na mládežnickém poli. Čím si to vysvětlujete? Ve Svítkově působím již cirka 8 let ve vedení klubu, ale pozici předsedy zastávám od letošního jara, takže lehká oprava. Ale zpět k otázce. Před zhruba těmi osmi lety jsme začali startovat proces náborové činnosti a nyní začínáme jako klub sklízet úspěchy. Vysvětluji si to zejména prací lidí v klubu, kterým není osud Stars jedno a kteří fungují nikoli jako firma, ale jako parta!

Bylo potřeba udělat mnoho změn v chodu klubu? Momentálně jste mediálně hodně vidět na facebooku apod. Je to pro vás hodně důležitá stránka propagace klubu? Změn v klubu… To je těžká otázka, protože každý, kdo se stará o chod klubu ví, že potřeby se neustále mění a vývoj je nekonečný proces. Co se týče propagace, tak ano, chceme být vidět, neboť současná doba si to vyžaduje. Facebook a klubový web fungují jako dvě samostatná média a myslím, že v tomto směru určitě nezaostáváme.

Jak se vám daří poskládat všechna mládežnická mužstva a netrpět nedostatkem malých talentů? Záleží, co je nedostatek. Osobně se na tuto otázku dívám z ročníkového pohledu tak, že chceme mít v žákovských kategoriích minimálně 15-20 dětí v každé kategorii, aby nám v dorostu měl kdo hrát. Ovšem skutečnost je mnohdy jiná. Například starší žáci se potáhnou až do mužů s ročníkovou dírou, kterou jsme se snažili zacelit cílenými nábory na chybějící ročníky, ale efektem byly zhruba 2-3 nové děti. Obecně lze říct, že je potřeba dělat aktivní nábory, zahájit spolupráci se školou a dělat něco navíc. Vyvěsit leták v nástěnce, dát nábor na stránky a facebook opravdu děti nepřiláká…

Přes prázdniny razíte cestu aktivního odpočinku od hokejbalu různými výlety na in-line bruslích i pěšky. Kdo s tímto nápadem přišel a jste za tuto činnost svých „podřízených“ rád? A opět navazuji na otázku předchozí – s tímto modelem přišel Martin Bláha, který komplexně tyto akce zastřešuje a dává možnost všem dětem napříč kategoriemi si přes prázdninový hokejbalový oddech například zajet společně na brusle a „žít s partou“. Navíc děti chodí v klubovém oblečení a opět je náš klub aktivně vidět. Jsem velice za tyto akce rád a věřím, že budou i nadále pokračovat. 

V mládežnických kategoriích máte v jednom týmu třeba pět lidí – trenérů a vedoucích mužstev. V ostatních klubech vždy vedou tým maximálně dva lidi, proč jste zvolili tento model? Stále hledáme nové pomocníky v klubu, protože nikdy nevíme, kdy někdo vypadne, nebo si bude chtít dát od hokejbalu pauzu. Lidem v klubu se hokejbal zalíbil a chtějí pomáhat natolik, že se nám dokonce letos sešlo pět aktivních trenérů/vedoucích v jedné kategorii. Tento model má především výhodu, že nemusíme přetěžovat jednoho člověka, ale rozložíme úkoly a činnosti mezi více lidí.

Chceme se bavit hokejbalem a přivézt k našemu sportu další děti, dává si za cíl Kopečný

Loňský svítkovský vzestup vygradoval vítězstvím extraligy mladšího dorostu! Byl to vůbec váš cíl? Nebo se to tak nějak seběhlo samo… Cíl to rozhodně nebyl, i když jsme věděli, že mladší dorost má velice silný ročník. Jarní extraligu jsme nenačali vůbec dobře, ale s přibývajícími zápasy se naše výkony zlepšovaly. Pak už to šlo ráz na ráz a výhrou se suverénem z Plzně tým získal potřebné sebevědomí a už ho prakticky nic nezastavilo. 

Vy jste družinu mladšího dorostu vedl z pozice hlavního trenéra, avšak pro příští ročník ustupujete do trenérského pozadí. Proč tomu tak je a myslíte, že dosavadní asistent Martin Bláha vás plně nahradí? Ano, ustupuji. Věřím, že dělat více věcí najednou nedělá dobrotu. Chci se jednoznačně věnovat pozici ve vedení klubu a posouvat nás dál, zajišťovat chod mládežnických kategorií a dělat lidem v klubu servis, který si za svůj obětovaný čas zaslouží. Martina Bláhu jsem ke konci sezony oslovil na pomoc pro play-off, protože znám jeho kvality, zápal pro hokejbal a neocenitelné motivační proslovy. Nemyslím si, že mě Martin plně nahradí, já jsem o tom plně přesvědčen! 

V klubu také působí kondiční trenér a coach gólmanů Ondřej Almaši. Je to pro vás nezbytná součástka, aby všechny týmy šlapaly tak, jak mají? Rozhodně, Ondra do našeho klubu vnáší obrovskou odbornost. Když Ondra nemá občas prostor pro trénink brankářů, je to hned na výkonech znát. Pro klub je Ondra již skutečnou součástí a já jsem velice rád, že ho máme. Vždyť si vemte plody jeho práce. Ptáček, Novotný, Outratová, …

Upřednostňujete mládež před mužskou kategorií? Ta stále hraje druhou nejvyšší soutěž v tuzemsku, ale nemyslíte, že bude již za pár let nutností extraliga, aby vám talentovaní mladíci neutíkali do větších klubů, jako je Autosklo nebo Hradec Králové? Ač si tímto moc fanoušků mezi muži neudělám, tak musím odpovědět, že ano. Má to ale svoji logiku. Pokud chceme hrát nejvyšší soutěž, a to chceme, musíme mít pevné základy, které tvoří mládež. Od letošní sezony se však začínáme soustředit více na mužskou kategorii, neb práce s mládeží, kterou jsme po restartu klubu započali, nyní dorostla do kategorie juniorů, a jak bylo zmíněno, chceme hráčům nabídnout nejvyšší ligu v dresu Stars.

Jaký máte vy osobně názor na to, že by se hráči od přípravek až po starší žáky měli spíše soustředit na radost ze hry, než na vítězství a úspěchy? Rozhodně se s tímto názorem ztotožňuji.

A co ženský hokejbal? Svítkov patří mezi jeho líhni a na posledním mistrovství světa ve švýcarském Zugu jste měli dokonce dvě zástupkyně vašeho klubu! Patří ženy mezi základní stavební kameny Stars? Našich želízek v reprezentaci si velice vážíme a myslím, že bylo vidět, jak klub Mistrovstvím žije. Myslím, že ženský hokejbal již neodmyslitelně patří ke svítkovskému hokejbalu a je nyní na nás, jaký směr mu dáme. Ženy jsme vloni propojily se staršími žáky a letos dokonce s mladším dorostem. Věřím, že toto spojení bude prospěšné pro obě strany.

Prozradíte nám svítkovské klubové cíle do příštího ročníku? Například obhajoba titulu v extralize mladšího dorostu bude asi hodně náročná, že? Bavit se hokejbalem, přivézt k našemu sportu další děti, zlepšit okolí areálu. Obhajoba titulu bude velice náročná, větším želízkem v ohni bude však starší dorost a naši mladší žáci. V obou kategoriích máme velice silné ročníky a podařit se nějaký ten úspěch, určitě se zlobit nebudeme.