Jan Mroviec: Po postupu do finále věřím na zázraky!
Reprezentace U20 (Petr Kopečný) - Dvakrát se dostal do nominace Reprezentace ČR do 20 let, dvakrát dovedl svůj tým do finále MS a dvakrát v něm prohrál. Mluvíme o Janu Mroviecovi, dalším z talentů svítkovského mládežnického hokejbalu, jež se řadí mezi klubové klenoty. Honza na uplynulém Mistrovství světa juniorů (dále jen MSJ) zastával pozici lídra týmu, avšak snaha o zisk mistrovského titulu se opět nepovedla.
- Jak dlouho dopředu jsi věděl, že máš šanci se dostat do reprezentce U20 a jet na MSJ?
Asi tak rok před mistrovstvím mi Jirka Mašík oznámil, že asi vznikne pravidlo o možnosti zapojení hráčů ročníku 1993, takže tehdy.
- Jak jsi se připravoval na svůj vrchol sezony v podobě MSJ?
Bylo toho hodně. Dokonce jsem přerušil studium půl roku před mistrovstvím světa. Moc jsem chtěl být mistrem světa a zatím mi to nevychází. Takže se do toho musím znovu obout. To platí i pro studium :-)
- Jak hodnotíš zisk stříbrné medaile?
Z individuálního hlediska obrovské zklamání. Znovu finalista MS a znovu na straně poražených. Z hlediska týmového ale obrovský úspěch. Lidé nás odepsali a nečekali od nás úspěch. Navíc jsem asi poprvé v životě plnil roli jakéhosi lídra kabiny a tudíž i jako jeden z nejstarších jsem cítil velkou zodpovědnost za výsledek naší práce.
- Kdo tě nejvíce z okolí motivoval a podporoval?
Když jsem měl zdravotní problémy, tak asi Petr Novák. Je to obrovský srdcař. Jinak jsem žádnou motivaci nepotřeboval. V dětství jsem neuměl prohrávat, ale postupem času jsem začal uznávat lepší soupeře a jako prioritu vnímat fair play. Ta soutěživost z dětství ve mně ale zůstala. Chci být nejlepší a je jedno jestli je to na mistrovství světa nebo za barákem.
- Jaké jsou tvé cíle do další sezony?
Chytat vyrovnaně, být oporou pro svůj tým a nasadit si na konci sezony medaili pro mistra extraligy. Každý rok je to podobné :-)
- Jaký styl ti na uplynulém MSJ svědčil?
Asi kanadský. Hrají přímočaře a to mi svědčí. Navíc je to vždycky dost o hlavě a já jim dávám vždycky najevo, že před nimi žádný respekt nemám.
- Měl jsi po MSJ nějaké volno?
To pro mě už skončilo. Dal jsem si pouze týdenní pauzu. Bylo to super, ale je čas znovu začít makat.
- Kdy ti začíná příprava?
Už jsem začal. Já trénuji sám i v sezoně a navíc nerad chodím do letní přípravy nepřipraven. To co se stihne kondičně s týmem, podle mě nestačí.
- Jak budeš vzpomínat na uplynulé Mistrovství a kolektiv?
Měli jsme super partu, takže srandy bylo spousty. Nejkrásnější ale asi bylo, když jsme postoupili do finále. Od toho dne věřím v zázraky. Povedlo se nám otočit téměř rozhodnutý zápas jen proto, že jsme věřili až do konce.
- Jak moc tě podporuje rodina a okolí?
To se ani nedá slovy vyjádřit jak moc je pro mě rodina důležitá. Podporují mě jak to jde všemi možnými způsoby a když se mi něco podaří prožívají to snad ještě víc jak já. Bez nich bych nikdy na žádné mistrovství světa nejel. Co se týká přátel a známých ohromně mě potěšilo, když mi psalo spoustu lidí v průběhu šampionátu jak nám to přejí a jak jsou na nás hrdí. To jsou slova, která se nikdy neomrzí a já byl rád, že nejsem jediný hrdý Čech.
- Co pro Honzu Mroviece znamená hokejbal?
Je to pro mě droga… Těžká závislost a sport, který mi hodně dal a hodně mě naučil.
- Byl jsi nervózní při prvním utkání?
Normálně předzápasový stavy zvládám bez problémů, ale první zápas šampionátu je něčím specifický a menší nervozita se dostavila. Když jsem však nastoupil na hřiště, všechno ze mě opadlo.
- Myslíš, že se tým umístil dle jeho možností?
Asi to bylo naše maximum. Herně jsme na Slováky neměli a muselo by se toho sejít hodně, abychom je porazili.
- Jaká je dle tebe budoucnost českého hokejbalu?
Ta je velká. Troufnu si říct, že nikde ve světě se nepracuje s mládeží tak jako u nás. Já nikdy nebyl proti tomu, že si jiné země tahají hokejisty do svých reprezentací, ale třeba konkrétně Slováci si dle mě střílejí do vlastní nohy. Vezměte si, že 20-25 kluků objezdí během dvou let všechny turnaje a reprezentační campy aby byli následně nevybráni do finální nominace. Přicházejí tak o nadšené sportovce, které musí tento systém odradit.
- A co je potřeba v hokejbalu zlepšit obecně?
Asi propagace. Pokud se přitáhne více sponzorů a extraliga se stane alespoň poloprofesionální, bude na hokejbal nahlíženo úplně jinak. Vzroste počet dětí hrajících náš sport a zvýší se jak rivalita mezi hráči, tak samotná herní úroveň.
- Kdo byl nejlepší hráče tvého týmu na MSJ?
Tak samozřejmě že já :D ne nyní vážně. Podle mě naše síla nebyla v jednotlivcích, nýbrž v kolektivu. Takhle silný tým jsem ještě nezažil, takže označím naši soudržnost jako nejlepší atribut.
- Kdo byl největší dříč na MSJ?
To byl asi Martin Samek, který svůj malý vzrůst vynahrazuje zarputilostí a určitě nesmím zapomenout na Martina Špačka, který poslední dva zápasy odehrál se zlomeným palcem na ruce.
Děkuji za rozhovor.
