Daniel Žák v roli obránce, útočníka, ale i trenéra

B tým – Letos si zahrál v obraně, v útoku, ale zkusil si i trenérskou roli. O kom je řeč? O Danielu Žákovi „Žakysovi“ s číslem 10, který hraje hokejbal od roku 1993, a kterého na hokejbale baví, že se po zápase cítí jako spráskaný pes :-).

Můžeš nám říci, kdy si začal s hokejbalem a kdo tě k němu přivedl?

Jako malí kluci jsme hrávali skoro denně na plácku v Polabinách. Jednoho dne se tam objevil člověk a povídá: „Hoši, hrajete to dobře, nechcete si zahrát za tři týdny ve Svítkově na mistrovství republiky?“ To byla dokonalá motivace. A kdy to bylo? Tak to už je dávno…1993.

Co tě na hokejbalu nejvíce baví a proč?

Odmala hraju hokej, k hokejbalu je to opravdu blízko. Letos jsem uvažoval o ukončení kariéry, takže co mě na hokejbalu baví...hm…asi ti lidé (už asi 10 let se potkáváme víceméně ti stejní hráči), v týmu je také o zábavu postaráno a asi by mi chyběl ten pocit, kdy se člověk cítí po zápase jako spráskaný pes.

Letos sis v B týmu zahrál jak v obraně, tak v útoku, ale vyzkoušel sis v pár zápasech i trenérskou roli. Na jakém postu se ti hraje nejlíp nebo co ti sedí nejvíc?     

Nejvíce mi sedí hrát proti slabšímu soupeři v útoku :-). Nevím, 50:50, záleží na soupeři, ale hodně také na spoluhráčích. Nejvíce mi asi vyhovuje post ofenzivního obránce, pokud má pro to pochopení trenér a spoluhráči z lajny.

V letošní sezoně si odehrál 15 zápasů, dal 10 gólů a 9 asistencí. Prozradíš nám, kdo anebo co tě motivuje a žene tě vpřed?

Bohužel z toho asi 12 bodů bylo v bezvýznamných zápasech proti Heřmanovu Městci… Gólů moc nedávám, ale o to větší radost z nich mám.

Řekneš nám, který zápas letošní sezony se ti nejvíce povedl a naopak na který by si co nejradši zapomenul?

Krásné byly zápasy ke konci základní části proti Práchovicím, Chrudimi A i B, tam se dařilo jak mně, tak celému týmu. Ale nejvíce si mi dařilo na Veteránském turnaji, ten mi vyhovoval nejvíce…:-). Katastrofa byly poslední 3 zápasy sezóny, ale to k tomu patří, pořád vyhrávat vlastně musí být strašná nuda.

Hraješ s číslem 10, má toto číslo pro tebe nějakou symboliku?

Toto číslo vyhledávám od začátku mé kariéry, ale nic speciálního pro mě neznamená.

Kdo je tvým hokejbalovým nebo hokejovým vzorem, kterému se snažíš přiblížit?

Teď už se nechci přibližovat vůbec nikomu. Motivací jsou pro mě hráči podstatně starší než sem já, které to stále baví. Dříve byl mým vzorem Petr Adamů a Lukáš Nekola.

Máš nějakého oblíbeného spoluhráče, se kterým se ti dobře hraje?

Od žáčků jsem dlouhá léta hrával se Zdendou Hodrem, s ním jsem si naprosto vyhověl. Doufám, že se co nejdříve sejdeme ve Svítkově, to by náš tým hodně povzbudilo a mě zase více motivovalo. Ze současného týmu je mi to jedno, všichni mí spoluhráči jsou skvělí hokejbalisté!!! :-).

 

KHbL-V:

Základní část soutěže: 15 zápasů, 10 gólů, 9 asistencí