Archiv 2012: Nemůžu se dočkat, až zase budeme trénovat venku na hřišti

12. 01. 2012 | Iva Janoušková | Ženy, mladší dorost - Na regionálním webu www.hokejbal-vychod.cz byl publikován rozhovor Ivy Janouškové s vedoucí týmu mladšího dorostu a členkou ženského týmu Janou Martinů. Po dohodě s oběma dámami jej pro naše čtenáře přinášíme v nezměněné podobě.

Rozhovor – Rok 2011 je definitivně za námi a z toho nového už máme také pár dnů ukrojeno. Po krátkém odpočinku se znovu pomaličku a zlehoučka probouzí i naše redakce. Regionální web jako dárek od Ježíška dostal zbrusu nový kabát, to jste si už ale určitě všimli. První jarní zápasy jsou ještě relativně daleko, některé týmy jsou už ale v pozoru a „jedou“ si svou zimní přípravu. Patříte mezi ně také? První vlaštovkou čtení, které pro Vás budeme do začátku jarní části připravovat, je i dnešní článek. Dlouho jsem přemýšlela, kdo by měl být tím, který nám ten rok 2012 otevře … Nakonec jsem o rozhovor požádala ženu, která společně se svou sestrou a dalšími lidmi stojí za založením ženského hokejbalového týmu ve Svítkově. Je jí 35 let, narozena je ve znamení panny, má ráda sport, její oblíbenou barvou je modrá a nejoblíbenější květinou růže. Pozvání k rozhovoru přijala svítkovská hokejbalistka, organizátorka a vedoucí mužstva extraligového mladšího dorostu JANA MARTINŮ.

 

Dobrý den, Jano, hned v úvodu se Vás zeptám, jaký pro Vás osobně byl rok 2011?

Rok 2011 pro mě nezačal moc dobře, protože jsem byla čerstvě rozvedená, ale díky výborné partě holek „hokejbalistek“, která se vytvořila, se to začalo zlepšovat a vyvrcholilo to v létě, kdy se z mého trenéra stal i můj přítel :-) Od září, kdy začala Extraliga MD, to bylo velmi hektické, protože jsem neměla žádné zkušenosti a všechno bylo pro mě nové, ale poprala jsem se s tím a postupně se to uklidnilo a konec roku jsem strávila v kruhu své rodiny.

 

Prozradíte, kdo Vás k hokejbalu přivedl?

K hokejbalu mě přivedla moje sestra, která přišla s myšlenkou založit ženský hokejbal ve Svítkově a mně se ta myšlenka moc líbila, neboť máme v našem klubu dívky, které nyní hrají za mladší a starší žáky a které by musely skončit a toto je pro ně alternativa, aby mohly hrát dál. :-)

 

V uplynulém roce začal fungovat tým Svítkovských žen, za které Vy hrajete také. Jak se týmu daří?

Náš ženský tým vznikl v listopadu 2010. Během roku 2011 jsme s děvčaty absolvovaly 4 turnaje žen, v dubnu v Berouně s Nižborskými Fretkami a hokejistkami ESA Praha, v květnu v České Třebové, kde jsme vytvořily dva týmy společně s dívkami z České Třebové a kde si poprvé zahrály i ženy z Letohradu, v říjnu opět v Berouně a v listopadu doma ve Svítkově, kde se objevil nový tým z Chlumce. Jsem ráda, že se postupně zlepšujeme a máme výsledky a doufám, že v tom budeme pokračovat. :-)

 

Má tým žen Svítkova naordinovanou zimní přípravu?

Ano, s děvčaty chodíme jednou týdně na kruhový trénink a na bosu. Kruhový trénink mě velmi zaujal, neboť posiluje a zpevňuje celé tělo. :-) Některá děvčata chodí do posilovny anebo hrají florbal. Já také chodím hrát florbal s kolegy v práci a moc mě to baví, ale hokejbal je pro mě srdeční záležitost a tak se už nemůžu dočkat, až zase budeme trénovat venku na hřišti. :-)

 

Před Vánoci spatřil světlo světa hokejbalový kalendář, kde jsou nafoceny svítkovské hokejbalistky. Jak se tento nápad zrodil?

Tento nápad vznikl asi měsíc před Vánocemi a hned všechny nadchl. Nemusím říkat, že hlavně mužskou část. :-) Všichni víme, že je v dnešní době velmi těžké sehnat peníze nebo sponzora, a tak jsme se rozhodly jít touto cestou a chceme všechny peníze z prodeje kalendáře věnovat na děti.

 

Samozřejmě nás také zajímá, jak probíhala následná realizace a jaký měl kalendář ohlas?

Focení kalendáře proběhlo velmi rychle během jednoho víkendu, jak vevnitř, tak venku na hřišti. Nemusím říkat, že bylo venku už dost zima. J S děvčaty jsme si to moc užily. :-) Kalendář jsme pokřtily na našem vánočním hokejbalovém večírku, kde byl poprvé k prodeji. Jsem ráda, že je o náš kalendář zájem nejen v okruhu hokejbalu, ale i mimo něj :-)

 

Kromě hraní jste také vedoucí mužstva nováčka v extralize mladšího dorostu. Jak se Vám extraliga mladšího dorostu líbí?

Vůbec jsem netušila, do čeho jdu. Cestování vlakem po celé republice je dost náročné, hlavně pro kluky. Obdivuju je ta za to, jak to zvládají. Hrozně mě překvapili tím, že si vůbec nestěžují a poslouchají. Jelikož máme dost zúžený kádr, tak je velmi těžké se vyrovnat ostatním zkušeným týmům, ale jsem ráda, že to kluci nevzdávají a chtějí dál bojovat.

 

V úvodu nového kalendářního roku mi nedá nezeptat se Vás na předsevzetí – bylo nějaké?

Já si předsevzetí nedávám, ale přála bych si, abychom se s mladším dorostem udrželi v Extralize a abychom s děvčaty konečně vyhrály nějaký turnaj. :-)

 

Děkuji Vám za rozhovor a přeji hodně úspěchů v roce 2012 i dalších letech.

 

Na závěr tu máme jedno poděkování, které Jana Martinů vzkazuje: "Největší poděkování patří mé sestře, která mě k hokejbalu přivedla a tím změnila celý můj život a pohled na něj.“ Ptala jsem se také Jany, jaké je její oblíbené motto. Jistě uznáte, že stojí za to se nad ním zamyslet:

 

„Nezáleží na tom, kolik gólů jsi dal, počet bodů, které sis připsal, rekordy, které jsi překonal, trofeje, které jsi získal nebo soupeři, které jsi porazil. Jelikož velké sportovce dělá velké srdce. A jen ti s největším srdcem, zápalem, plným nasazením a především láskou ke sportu se stávají legendami.“